Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 10. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, během dne od SZ přibývání oblačnosti a místy déšť nebo přeháňky. Ráno místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Přehrát/Zastavit Další

Virtuální prohlídka


Virtuální prohlídka

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Obsah

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

  • Vyhlídka U Kříže v Nechanicích

Poutní místo U křížeNa místě, kde byl u příležitosti devíti set let od první písemné zmínky o Nechanicích vztyčen kříž v roce 2015, stál kříž již v minulosti. Od nepaměti se tomuto místu říká „U Kříže.“ Poslední kříž, který tu byl, postavil stejně jako kříž u rybníka Drahoty u Nových Mitrovic pan Václav Korbel z Nechanic v roce 1936.

Kříž u Drahoty byl postaven na místě, kde se loučili místní obyvatelé s poutníky mířícími na Svatou Horu u Příbrami a po několika dnech je na stejném místě očekávali. Vysvěcen byl dne 23. října 1921.

I kříž u Nechanic byl postaven na této historické poutní trase z Domažlic a Klatov na Svatou Horu. Zde se zřejmě nejednalo o loučení a opětovné shledávání poutníků a místních, ale spíše sloužilo jako místo odpočinutí s krásnou vyhlídkou na Brdy. Tuto funkci by mělo mít i nyní.

Místo se nachází na červené turistické trase.

 

  • Rozhledna „Na Skále“ – Železný Újezd u Čížkova

    U obce Železný Újezd vznikl na vrchu nazývaném Na Skále (672 m) nový vysílač firmy Radiomobil, který je současně využíván jako rozhledna. Když v roce 2000 společnost oslovila obec s žádostí vybudovat u Železného Újezdu vysílač, dali si zástupci obecního úřadu Čížkov a mikroregionu Nepomucko podmínku, aby věž sloužila zároveň jako rozhledna. Věž byla postavena na podzim 2000, rozhledna zahájila provoz v sobotu 31. března 2001.

    rozhledna Vyhlídka, na kterou vede 137 schodů, je ve výšce 25,7 m od paty rozhledny. Jedná se o klasickou vysílací věž - kovovou konstrukci o celkové výšce 41 metrů. Podle počasí si můžete prohlédnout z plošiny široké okolí. Panorama Šumavy, Zelenou Horu, masív Třemšína, hrad Radyni, část Plzně, ale i věže elektrárny Temelín a dokonce i vrcholky Alp.

    Rozhlednu provozuje obec Čížkov. Věž je přístupná od dubna do října denně mezi 9 - 18 hod. Kolem rozhledny vede cyklotrasa       č. 2039.

 

 

 

  • Třemšín

    Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Najdeme jej asi 8 km vzdušnou čarou jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem.

    Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni. Vrch nazýván Jaroslavem Vrchlickým "král brdských lesů".

    Původní hrad, který zde stával, byl zpustošen za husitských válek kolem r. 1420.  Úvahy o předslovanském osídlení se zatím nepotvrdily. Takže se má za to, že hrad založil až patrně jeden z příslušníků rodu Buziců, snad na rozhraní 12. a 13. stol.

    Na hradě vládli páni z  Třemšína, jejichž znak byl původně stejný jako znak pánů z Rožmitála. Listinami doložen jako první Beneš z Třemšína z r. 1349. 

    V 16. stol. se hrad již nazývá "opuštěný". Arcibiskup kníže Salm (+1810) si Třemšín zamiloval a  dal jej upravit tak, aby byl zpřístupněn. Od těch dob se sem konávaly poutě a to neděli po Proměnění Páně.

    Od 60-tých let 19. stol. zde bývaly národní slavnosti za účasti lidu z okolí. R. 1869 byl zde chystaný tábor lidu zakázán. R. 1888 zde dal arcibiskup hrabě Schönborn vystavět dřevěnou rozhlednu asi 18 m vysokou a z ní býval krásný výhled do širokého okolí. Výlety na Třemšín byly konány při sjezdech rožmitálských rodáků v l. 1905 a 1922. Za 2. svět. války bylo mnohokrát bezvýsledně jednáno o výstavbě nové rozhledny. Národní pouť na Třemšín byla také konána v r. 1946. 

    V současné době je rozhledna na Třemšíně upravena z trigonometrické věže. O zřízení nové rozhledny se jedná.

    Nedaleko Třemšína na severním hřebenu jsou také pozůstatky tvrziště - Hengst (757 m), které mělo za úkol zřejmě střežit hrad Třemšín na straně z hradu neviditelné.

    Kaple na Třemšíně

    Kaple na Třemšíněvystavěna péčí rožmitálského lesmistra Josefa Eustacha Kračmera r. 1771  údajně nad zasypanou studnou, zasvěcen Proměnění Pána Krista. I  Kračmerovi nástupci o kapličku pečovali. Býval na ní nápis "Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva".

    Gangloffův kříž,

    odlitý v bývalých arcibiskupských železárnách. Dal ho pod vrchem Třemšín r. 1870 postavit na památku svého působení knížecí arcibiskupský lesmistr Karel Gangloff (1809 - 1879). Jako významný lesnický odborník se zasloužil o  hospodářskou úpravu lesů a plně se věnoval péči o ně. Vynalezl také řadu přístrojů k měření dřevní hmoty a proslavil se zejména vynálezem stroje na výrobu šindele. Pro své matematické nadání býval nazýván "Český Archimédes". Kříž byl vysvěcen r. 1895.Gangolfův kříž

    Pod vrcholem Třemšína můžeme na jeho východní straně vidět kamenný rozsyp. Podobný rozsyp je také severněji na straně západní.

    Níže pak, na křižovatce cest, vedle Gangloffova kříže,  je malá, částečně zděná a zčásti dřevěná Třemšínská bouda.

    Na vrch Třemšín se můžete dostat jednak mnoha způsoby z různých směrů.
    * po červené turistické značce, vedoucí z Rožmitálu pod Třemšínem přes Hutě pod Třemšínem. Z Hutí vede na vrchol ze severovýchodní strany poměrně ostře stoupající, takřka rovná asfaltová silnička. Pod vrcholem pak pokračuje lesní cesta až na vrchol.
    * nejpohodlnější cesta, s menším převýšení vede od myslivny Na Dědku ze  strany východní. Jedná se nejprve o asfaltovou silničku, poté o  zpevněnou lesní cestu, vedoucí až na křižovatku u Třemšínské boudy a  Gangloffova kříže, kde pak nezpevněná cesta pokračuje k vrcholu.
    * na Třemšín se můžete také dostat od jihu po modré značce ze Starého Smolivce, nebo po červené od Roželova, nebo také od západu po žluté od Borovna.

    Kolem vrchu Třemšína byl vyhlášen
    Třemšínský přírodní park.

  • Kokšín

Kokšín (684 m n. m.) je kopec v Brdech, na katastru vsi Hořehledy, místní části města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. Na vrcholu kopce se nachází pozůstatky kokšínského hradiště, vzniklého pravděpodobně v době halštatské.

Severně od vrcholu se rozkládá přírodní rezervace Kokšín o rozloze 20,65 ha, evidovaná pod číslem 180 na seznamu chráněných území AOPK ČR. Důvodem ochrany jsou zbytky přirozených lesních ekosystémů, zejména květnatých bučin a jedlobučin. Důležitou součástí vyhlášené lokality je ochrana místního geologického fenoménu - dokladů prekambrických forem života (silicitové stromatolity) a starých hornických dobývek